Tábor - Klokoty

Příměstská část

 

Historie

Cesta na Klokoty lemovaná památným stromořadím vzrostlých lip. Původní obec byla založena na počátku 13. století rodem Vítkovců. V roce 1220 se zde připomíná Vítek z Klokot („praotec“ pozdějších pánů z Landštejna), který v obci postavil tvrz. Po něm zdědil tvrz s obcí jeho syn Ojíř ze Klokot a Lomnice. Po jeho smrti tvrz z neznámých důvodů zanikla a ves získali páni z Rožmberka. Ti připojili ves k Příběnicům. V roce 1402 koupil obec od Rožmberků bohatý táborský měšťan Petr Růže. V roce 1469, po smrti jeho dcery Kateřiny, zdědilo obec Klokoty město Tábor.

V roce 1875 byla otevřena zdejší školní budova.

Ve vsi Klokoty bývaly dva dvory.

Starousedlíci

Z místních rodin uvádějí se jako nejstarší: Verštátova (1719), Dvořákova (1722), Šimákova (1735), Nouskova (1747), Zemanova (1761).

Zde narozený Jan Táborský z Klokotské Hory (1505-1572) byl kronikářem a spisovatelem (Jan Táborský: Zpráva o staroměstském orloji). Kolem roku 1552 se stal správcem tehdy již proslulého staroměstského orloje.

Josef Cuřín (1862-1929) z Klokot byl odborným autorem v oboru cukrovarnictví.

Pamětihodnosti

Poutnický kostel Nanebevzetí Panny Marie byl založen v roce 1702. V roce 1712 zde byla postavena kaple sv. Václava a 1714 sv. Josefa.

Fara v Klokotech je připomínána již v roce 1356. Od roku 1389 zde byl duchovním Mikuláš Žižka (†1415), jehož historik August Sedláček popisuje jako bratra husitského vůdce Jana Žižky.

Zde působil od r. 1825 známý básník, kněz a vlastenec doby obrozenecké Josef Vlastimil Kamarýt (21. ledna 1797–19. března 1833).

Tvrz stávala na sklace zvané „Kalvárie“, kde je možno ještě dnes vidět její půdorys. O jejím zániku nelze nalézt žádné zprávy. Jednalo se však o nevelkou, převážně dřevěnou budovu, která asi vyhořela.

Adamité

Klokoty byly jedním z center husitského adamitského hnutí založeném v Čechách francouzským knězem Adamem Rohanem z Pikardie. Postupem času se adamitské hnutí v Klokotech odklonilo od původní verze „čisté orgie“ (muži a ženy mezi sebou) a pod vedením Petra Kániše a Burjana Strause se v Klokotech prosadila homosexualita. To Žižka nechtěl trpět. V roce 1421 asi 70 homusexuálů zatkl a nechal je v klokotské faře upálit. V trávníku návsi v městské části Tábor-Klokoty je památník husitské netolerance - velký kámen s nápisem Táborští pikarti 1421-1996.

Zdroj: Wikipedia